Mohlo by vás také zajímat
Vylepší si stát své příjmy privatizací některých podniků?
Libor Akrman 15. října 2024Balíkovna či letecké opravárny Czech Airlines Technics by mohly přinést peníze na příjmové straně státního rozpočtu. Ten, resp. ministerstvo financí…
ČNB zase přikoupila zlato; Google Play se musí otevřít a EDF si stěžuje na jaderný supertendr i v Bruselu aneb souhrn ekonomických událostí 41. týdne 2024
Libor Akrman 11. října 2024Čína uvalí clo na brandy z EU; účet pojišťoven za povodně: 2 mld. Kč; příval českých makrodat; CSG kupuje startup…
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
- KOMENTÁŘ
Svět se topí v dluzích: MMF hlásí alarmující nárůst zadlužení
Celosvětový veřejný dluh v letošním roce překročí hranici 100 bilionů dolarů (zhruba 2,3 biliardy Kč). V případě mimořádně nepříznivého scénáře by se podle MMF mohl veřejný dluh v roce 2026 vyšplhat na 115 procent HDP.
Ilustrační foto: Mapa světa a jeho "rozdělení" pomocí jednoltivých bankovek. Zdroj: iStock
Veřejné zadlužení napříč globální ekonomikou znovu narůstá, varuje ve své nejnovější zprávě Mezinárodní měnový fond (MMF).
Zatímco v letech 2021-2022 došlo k mírnému poklesu, v tomto roce by měl celkový dluh přesáhnout 100 bilionů dolarů (93 procent světového HDP). Do konce této dekády pak Fond odhaduje další zvýšení až na 100 procent HDP. V případě mimořádně nepříznivého scénáře by se podle MMF mohl veřejný dluh v roce 2026 vyšplhat na 115 procent HDP.
V obecném smyslu neexistuje jedna konkrétní hranice veřejného dluhu vůči HDP, která by automaticky signalizovala problém pro dluhovou udržitelnost. Důležitou roli totiž sehrává nejen rozsah zadlužení, ale také jeho struktura.
Jinými slovy, jaká část dluhu je v rukou domácích versus zahraničních investorů, jaká je celková délka splatnosti, případně implicitní úroková sazba. I proto může například Japonsko rozumně operovat i s dluhem vyšším než 260 procent HDP. Oproti tomu některé chudší ekonomiky mohou sklouznout do dluhové pasti při řádově menším zadlužení.
Pozor na politickou vstřícnost
Fond dále varuje před větší vstřícností politiků vůči rozvolněné fiskální politice. Toho jsme aktuálně svědky v USA, kde oba prezidentští kandidáti počítají ve svých programech s nárůstem veřejných výdajů. A to v situaci, kdy činí rozpočtový deficit přibližně 6 procent HDP a federální dluh převyšuje 120 procent HDP.
Podobně neutěšená je situace i v mnoha evropských ekonomikách – příkladem za všechny budiž Francie. Ta bojuje s obdobně vysokými schodky a ke konsolidaci veřejných financí vede kvůli politické polarizaci extrémně složitá cesta.
To vše se navíc odehrává na pozadí rozhašené geopolitiky (=vyšší výdaje na obranu), zelenání ekonomik a stárnutí obyvatelstva. Všechny tyto faktory budou v dalších letech zvyšovat tlak na veřejné rozpočty.
O to důležitější je nalezení nových zdrojů hospodářského růstu, které i za této situace umožní stabilizovat veřejné finance.
Solidní Česko?
Česko si z pohledu veřejného zadlužení vede relativně solidně. Ano, tempo zadlužování od Covidu je varovné. Nicméně celkový vládní dluh na úrovni 43 procent HDP patří nadále k nejnižším v EU.
K tomu přispěla i vládní konsolidace, která stabilizovala veřejné zadlužení a dle Národní rozpočtové rady (NRR) odsunula náraz na dluhovou brzdu (55 % HDP) o deset let na rok 2038. Nelze se nicméně ubránit pocitu, že rozpočtový schodek pro příští rok 240 mld. Kč – kterému navíc chybí k ufinancování nižší desítky miliard – by měl být ambicióznější.
Realita volebního roku však často bývá jiná, než by si ekonomové přáli…