Globální oteplování je bezesporu klíčovým tématem 21. století a týká se každého z nás. Přesto je stále problém dospět k jednotnému vysvětlení klíčových faktorů, které ovlivňují zvyšování nebo snižování množství skleníkových plynů v atmosféře.
K jednotnému porozumění nepřispívá ani nepřeberné množství standardů vykazování tzv. uhlíkového účetnictví. Ty jsou někdy označované také jako čtvrtý výkaz (po rozvaze, zisku a ztrátě, peněžních tocích).
Porovnávat neporovnatelné
Standardy spravuje a vytváří několik předních světových organizací jako CDP, CDSB, GRI, IIRC, SASB a dále jsou tu vládní standardy jako SECR ve Velké Británii. Tato mnohost standardů znamená, že společnosti si mohou vybrat takový standard, který jim více vyhovuje.
Navíc to také zvyšuje složitost porozumění běžné veřejnosti o tom, která společnost je více udržitelná. Standardy totiž mezi sebou nelze jednoduše porovnávat.
Na druhou stranu všechny přístupy využívají podobné charakteristiky, a to tzv. vnořené a dynamické materiality/věcnosti.
Věcnost/materialita v tomto ohledu kvantifikuje skutečný dopad aktivit společností na životní prostředí. Dochází tak k oceňování externalit na třech různých úrovních. Na úrovni dopadu na životní prostředí po celém světě, dále vlivu na byznys model firem a pak také dopadu finančního projevujícího se ve finanční rozvaze jednotlivých firem.
VÍCE K TÉMATU:
Unikátní animace NASA: Hladiny oceánů a moří kvůli oteplování stoupají. Co by se ale dělo, kdyby vysychaly?
Evropská unie se přes léto revolučně mění: rozjíždí klimatický balíček i digitální euro, toleruje vyšší inflaci
Studie: Čechům by změny klimatu měly přinést pozitivní ekonomický dopad
V zájmu sjednocení
Právě tato podobná východiska vedla přední organizace k dohodě na sjednocení přístupu k reportingu do jedné společné struktury. Ta zahrnuje popsání cíle a účelu, zveřejnění informací o udržitelnosti a samotnou prezentaci a zveřejnění daného projektu.
Proč jde o tak důležitý milník? Aby lidstvo dokázalo zvítězit v boji se změnou klimatu, jsou zásadní dvě věci.
- Zaprvé obecné znalosti o faktorech, které působí na změnu klimatu, a o tom, jak tyto faktory můžeme ovlivnit. Včetně způsobů, jak zachycovat uhlík, jako například metodou přímého zachycování z atmosféry (Direct Air Carbon Capture).
- Zadruhé zajištění dostatečného množství spolehlivých údajů k tomu, aby bylo možné dělat informovaná a racionální rozhodnutí o způsobu snižování množství uhlíku a ekvivalentů uhlíku, které vypouštíme do atmosféry.
Výše uvedené sjednocení reportingu řeší především druhý bod, tedy transparentnost dat.
V případě prvního bodu je to složitější a k jeho řešení bude třeba rozvíjet obecné znalosti o životním cyklu uhlíku a jiných skleníkových plynů na naší planetě u široké veřejnosti, včetně zahrnutí této problematiky do školních osnov.