Teplárnám v Česku nahrává (zatím) mírná zima. Zdražují pomaleji než elektřina

Zdražování energií se dotkne rovněž teplárenského sektoru. Dražší výroba tepla ale nemá přinést tak dramatický růst cen jako u elektřiny. Nicméně i tak by mělo jít až o desítky procent. Centrální zdroje vytápění přitom v Česku využívá 1,7 milionu domácností, což znamená přes čtyři miliony obyvatel Česka.

V teplárenském byznysu stále hrají dominantní úlohu fosilní zdroje. Postupně se ale zvyšuje podíl biomasy, která už nyní tvoří desetiprocentní podíl. Teplárny se tak stávají často ekologičtější i levnější variantou pro vytápění bytů.

GRAF: Vývoj průměrné ceny tepla v Česku
Od roku 2012 do roku 2022, v Kč za GJ

Zdroj: ERÚ/MPO

„Podíl tepláren na vytápění domácností se stále drží u hranice dvou pětin, konkrétně 38,1 procenta. Počty dalších odběratelů z řad průmyslových podniků a terciární sféry – obchodní, sportovní, kulturní, školní a sociální zařízení – nejsou souhrnně evidovány, ale bude jich v řádu stovek až jednotek tisíc,“ prozradil tiskový mluvčí Teplárenského sdružení České republiky Pavel Kaufmann.

Polovinu tepla spotřebují domácnosti

Polovinu vyrobeného tepla spotřebují domácnosti, druhá půlka směřuje do průmyslu a veřejného sektoru, jako jsou školy a nemocnice.

Výhoda odběru tepla z centrálního zařízení je především v tom, že se obyvatelé bytů zejména na sídlištích už nemusí starat o pravidelné revize kotlů a o jejich údržbu. Na začátku topné sezony stačí pouze zapnout radiátory.

Předností je i to, že mohou využívat pro výrobu tepla kromě fosilních zdrojů, jako je uhlí a zemní plyn – které sektoru dominují –, i biomasu a odpad.

Moderní zdroj

Dalším plusem je také kogenerace, společná výroba tepla a elektřiny, podotýká mluvčí Sev.en Energy Eva Maříková: „Teplárny jsou moderním zdrojem, který vyrábí současně jak elektrickou energii, tak teplo.“ Teplárny pak také lépe dokážou regulovat emisní limity, než je tomu u lokálních topenišť. Právě nedostatky v tomto ohledu loni v říjnu kritizovala i Evropská komise.

GRAF: Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě tepla v Česku
V roce 2020, v procentech

Zdroj: ČSÚ / MPO / Evropa v datech

Celkové zdražení výroby tepla činilo za posledních deset let 33 procent. Zatímco v roce 2012 stál gigajoule tepla v průměru 485 korun, odhad pro rok 2022 činil 648 korun.

Někde se ale ceny tepla pro rok 2023 zvýší výrazně. Například v Brně už zdražilo teplo od listopadu o 50 procent. Další společnost ČEZ Teplárenská oznámila zdražení o 20 procent.

Společnost C-Energy Planá, která zase dodává teplo pro obyvatele v Táboře, Sezimově Ústí a Plané nad Lužnicí, naopak výraznější zdražování neplánuje. Jedna z nejmodernějších tepláren v ČR v Plané nad Lužnicí spaluje výhradně odpadní dřevní biomasu. Pro rok 2023 zvýší ceny tepla maximálně o 9,6 procenta.

Podíl biomasy poroste

V následujících letech se očekává, že bude dále růst podíl biomasy v teplárenství. Náklady na výrobu tepla z biomasy jsou nyní na trhu výrazně levnější než uhlí a zemní plyn.

„Do roku 2030 se počítá s významným snížením podílu uhlí při výrobě dálkového tepla a naopak s vyšším využitím biomasy, bioplynu a dalších využitelných obnovitelných zdrojů, energie ze spalování vytříděného a dále materiálově nevyužitelného odpadu v ZEVO (zařízení na energetické využití odpadů), využití druhotných zdrojů energie a odpadního tepla i tepla z jaderných elektráren,“ vysvětlil k trendům v následujících letech v teplárenském sektoru Pavel Kaufmann.

Odpady budou hrát v sektoru výroby tepla stále větší roli, protože evropská legislativa požaduje zákaz skládkování komunálního odpadu nejpozději do roku 2030. Biologicky rozložitelný odpad bude využíván pro produkci bioplynu.

Teplárenská tradice

Česko patří tradičně k zemím s vysokým podílem centrálně vyráběného tepla; 40 procent na výrobě tepla patří k nadprůměru v zemích EU. Sousední Slovensko má dokonce podíl výroby tepla z tepláren 53 procent, Polsko 42 procent, Švédsko 50 procent, Litva 56 procent. V absolutních číslech se nejvíce tepla vyrobí v Číně a v Rusku zejména z uhlí.

„Díky dlouholeté tradici a rozvinuté přepravní síti má centrální vytápění v Česku velký potenciál do budoucna. Navíc je to zdroj stabilní, stále poměrně levný a pro spotřebitele nenáročný,“ shrnula výhody centrální výroby tepla analytička projektu Evropa v datech Kateřina Novotná.