Mohlo by vás také zajímat
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Průvodce investora prezidentskými volbami v USA
Kristina Hooper 5. listopadu 2024Prezidentský souboj v USA mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem je zde. Jeho výsledek může mít výrazný…
Proč se objevují „klacky“ pod korejskými nohami v jaderném tendru?
Radek Škoda 2. září 2024Zhruba před měsícem Česko vyhlásilo, že tendr na nové reaktory vyhráli Korejci, když nabídka korejské společnosti KHNP předčila nabídku francouzské…
- ČLÁNEK
Trapas pro Británii? Ukrajina ve válce postavila více větrných turbín než Anglie
V Británii, které bývalý premiér Boris Johnson sliboval, že z ní udělá lídra ve větrné energii, byly loni postaveny na pevnině jen dvě turbíny. Na Ukrajině i v době války vznikl celý větrný park (přes 100 MW) a země do budoucna počítá s tím, že bude energii vyvážet do EU.
Spojené království se mělo stát světovou velmocí ve výrobě větrné energie, protože k tomu má výborné podmínky. Jak na mořích, tak i na pevnině.
Ještě v říjnu 2020 hovořil dnes už bývalý premiér Boris Johnson o tom, že do deseti let bude každou britskou domácnost pohánět energie vyrobená z větru. Spojené království přirovnal energetickým potenciálem k Saúdské Arábii, ta má ropu, ale Británie má vítr.
Už v té doby ochránci přírody Johnsonův plán kritizovali jako nepromyšlený (chtěl na mořích zvýšit výkon turbín z 10 GW na čtyřnásobek do roku 2030). Podle nich měly jít investice spíše do podpory výstavby větrných parků na pevnině, což bude levnější a také účinnější, protože se tyto zdroje dají lépe napojit na přenosovou soustavu.
Po třech letech se skutečně ukazují trhliny v této smělé vizi politika, který musel po svých mnoha skandálech loni v červenci rezignovat. Od té doby se v premiérském křesle vystřídala Liz Trussová a současný Rishi Sunak.
Labouristická kritika „neschopné“ vlády
Neschopnost konzervativní vlády rozvíjet větrnou energetiku kritizuje labouristický poslanec a stínový ministr pro energetiku Ed Miliband. Zejména se mu nelíbí, že na ostrovech prakticky stojí výstavba nových větrných parků právě na pevnině.
Žalostný stav srovnává s Ukrajinou, která i přes válčení s Ruskem dokázala zprovoznit obrovský větrný park s 19 turbínami o celkovém instalovaném výkonu 114 megawattů (MW).
Připomíná konzervativcům i jejich slib, že uvolní omezení pro stavbu nových turbín na pevnině. Za rok 2022 ale byly v Anglii postaveny jen dva větrníky ve vesnici Keele v hrabství Staffordshire, jež mají dohromady výkon jeden megawatt.
Investice do zelených energií rostou |
Globální investice do čisté energie mají v tomto roce růst až na 1,7 bilionu dolarů a výrazně převýší investice do fosilních zdrojů. Uvádí to ve zprávě World Energy Investment Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Obavy vyvolané o bezpečné dodávky energií v souvislosti s válkou na Ukrajině totiž zvýšily zájem o investice do obnovitelných zdrojů, které mají jednotlivé země „doma“. Do ropy, zemního plynu a uhlí směřuje podle IEA přes bilion dolarů. Většina nárůstu zelených investic, 90 procent, pochází z vyspělých ekonomik a Číny. |
Ukrajina, která je prakticky denně bombardována ruskými drony a raketami, přitom dokázala v loňském roce postavit větrnou elektrárnu Tyligulska v Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny. Jen necelých sto kilometrů od probíhající frontové linie.
Od května dodává do sítě elektřinu. Tamních 19 turbín má výkon 114 megawattů, celkově má mít větrný park společnosti DTEK ukrajinského oligarchy Rinata Achmetova výkon 500 MW.
Miliband zprovoznění ukrajinské elektrárny prakticky ve válečné zóně vnímá jako jasný důkaz neschopnosti konzervativní vlády, která i přes sliby, že bude rychle budovat nové obnovitelné zdroje energie, tak nečiní. Označil to za „ohromující selhání“ Sunakovy vlády, která nedokáže řešit energetickou krizi, vysoké ceny energií a také klimatickou krizi.
Změny jsou pomalé
Downing Street číslo 10 loni slíbila, že zruší blokování stavby nových větrných elektráren v Anglii, které bylo zavedeno v roce 2015 zásadním omezením plánování nových staveb. Konzervativci tím vyšli vstříc protestům obyvatel na venkově, kde žijí jejich tradiční voliči.
Ke změnám ale zatím nedošlo, zejména poslanci z venkovských oblastí vládní snahy blokují, tvrdí britští ochránci klimatu. Britské spotřebitele přitom zastavení výstavby nových větrných zdrojů stojí nemalé peníze.
Omezení pozemních větrných farem mohlo přijít britské daňové poplatníky na vyšších cenách elektřiny celkem na 800 milionů liber jen za poslední zimu, uvedli analytici neziskové organizace Energy and Climate Change Intelligence Unit (ECIU), kteří požadují odklon od spotřeby fosilních zdrojů, jako je zemní plyn.
VÍCE K TÉMATU:
Británie bez EU čelí propadu do bezvýznamnosti. Země se nereformuje, obyvatelé chudnou
Rolls-Royce ukázal budoucnost vesmírného jaderného pohonu
VIDEO: Oprava jedné z ikon Londýna – Big Benu – nese českou stopu
Odborníci navíc očekávají, že ceny energií budou i nadále vysoké a na úroveň před ruskou invazí na Ukrajinu do konce dekády neklesnou. Miliband dále obvinil vládu, že britský energetický systém zůstává závislý na diktátorech, jako je Putin.
„Je děsivé, že Ukrajina, i když bojuje o své přežití, vybudovala více větrných kapacit na pevnině než Anglie,“ kritizuje nečinnost kabinetu také Sam Richards, zakladatel a ředitel kampaně British Remade, která propaguje zelené a obnovitelné technologie.
Překopat energetický systém
Kabinet Rishiho Sunaka se ale brání tvrzením, že od roku 2010 konzervativci zvýšili množství obnovitelných zdrojů v britské síti o 500 procent. Jen za loňský rok dosáhl celkový instalovaný výkon 3790 MW právě z nových obnovitelných zdrojů. Větrné farmy na souši pak dostanou povolení, pokud ji podporují i místní obyvatelé.
Labouristé mají plán, jak „překopat“ současný energetický systém. Chtějí založit státní firmu GB Energy. Ta by vyráběla „levnou čistou energii v Británii“, tedy využívala slunce, vítr i sílu vln.
Zároveň předseda labouristů Keir Starmer tvrdí, že jeho vláda nebude investovat do těžby ropy a zemního plynu v Severním moři a zakáže vydávání nových licencí.
Je otázka, nakolik jde o populistická hesla a nakolik o opravdu reálné plány. Pokud by se však konaly parlamentní volby v Británii letos v květnu, vyhráli by labouristé se ziskem 44 procent hlasů, konzervativce by volilo 28 procent voličů. Navíc konzervativce, kteří nepřetržitě vládnou od roku 2010, sužují vnitrostranické problémy, když strana nepůsobí úplně jednotně. Pozornost tak pomalu směřuje k parlamentním volbám, které se budou konat patrně v příštím roce (nejpozději na konci ledna 2025).