Ukrajinská byrokracie brání zabavení majetku ruských oligarchů

Boj proti ruským oligarchům a obecně tažení proti ruskému kapitálu v ukrajinské ekonomice nejsou příliš úspěšné. Přitom ukrajinská vláda odhaduje, že dosud válka východoevropskou zemi stála více než 700 miliard dolarů.

Samotné zmrazení ruského majetku a kapitálu ale přímo v napadené zemi neprobíhá podle představ kyjevských vrcholných politiků, i když vyzývají západní spojence, aby postupovali vůči ruskému kapitálu ve svých zemích co nejrazantněji.

Ze seznamu více než devíti stovek aktiv, jež mají původ v Rusku, byly dosud převedeny do ukrajinského fondu pro investice, který je určen pro poválečnou obnovu, jen dvě položky. Tímto tempem by tažení proti oligarchům napojeným na Rusko trvalo několik stovek let.

Zjistila to organizace Schemes, jež je investigativní složkou ukrajinského Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL). Hlavním závěrem pátrání je, že ruský byznys na Ukrajině stále poměrně dobře funguje, včetně nákupních a zábavních center v Kyjevě nebo výrobce minerálních vod.

Postiženy jsou jen dvě ruské banky

Do výše zmiňovaného fondu se podařilo převést majetek pouze dvou bank – Prominvestbanky a Mezinárodní rezervní banky. Kampaň na zabavení ruského majetku přitom začala už v květnu 2022, jen tři měsíce po začátku ruského útoku.

O majetek podle zkoumání novinářů skutečně přišli jen čtyři ruští oligarchové, kteří mají vazby na ruského diktátora Putina: Oleg Děripaska, Jevgenij Giner, Michail Šelkov a Vladimir Jevtušenkov.

Podle Schemes je největším problémem konfiskace ruského majetku na území Ukrajiny přílišná byrokratická složitost celého procesu. Kyjev používá třístupňový systém a každý potřebuje souhlas alespoň pěti vládních orgánů.

Nejpřísnější variantou je násilné zabavení ruského majetku, takzvané znárodnění. To musí kromě ministrů schválit i Rada národní bezpečnosti a obrany, následně postup musí posvětit i prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezidentský výnos pak musí ještě schválit ukrajinský parlament.

Teprve po tomto schvalovacím „kolečku“ může daná aktiva převzít Národní investiční fond. Vláda za tuto formu konfiskace majetku neplatí žádné náhrady.

Zatím pouze 460 milionů dolarů

Ukrajina dosud takto převzala (už loni v květnu) jen dvě výše zmíněné ruské banky. Prominvestbank, kterou vlastní ruská státní investiční banka VEB, a Mezinárodní rezervní banku, kterou vlastní ruská Sberbank.

Celkem se jedná o hodnotu 17 miliard hřiven (ekvivalent 460 milionů dolarů), které již mají být součástí rozpočtu a budou použity na „rekonstrukci“.

Loni v srpnu pak ukrajinská vláda schválila konfiskaci dalších 903 ruských státních aktiv na Ukrajině a předložila dokument ke schválení Radě národní bezpečnosti a obrany. Rada pak požádala o revizi ministerstvo hospodářství.

Dokument ale stále nepostoupil do další fáze schvalování. Ministryně hospodářství Julia Svyrydenková, jež koordinuje celý proces provádění protiruských sankcí, odmítla s ukrajinskými novináři o tomto tématu hovořit, odůvodnila to „nabitým programem“.

Sliby a zase sliby

V případě možné konfiskace ruského majetku se jedná o miliony hektarů půdy a o podíly v technologických nebo těžařských společnostech. Už loni v srpnu prezident Zelenskyj sliboval, že se jedná o seznam s 36 tisíci položek, které vlastní občané „teroristického státu“, a že tento majetek bude zabaven a použit na válečné reparace.

Ředitel ukrajinské Národní agentury pro prevenci korupce Oleksandr Novikov se obává, že dynamika zabavování ruského majetku se od počátku zpožďuje.

Přitom mezinárodní skupina expertů na uvalování ukrajinských sankcí doporučila zahrnout na sankční seznam až 90 tisíc lidí za takzvané napomáhání ruskému válečnému úsilí. Tempo aplikace sankčního seznamu podle Novikova je tak pomalé, že nebude hotovo ani v roce 2050.

VÍCE K TÉMATU:

Ukrajina dlouhá léta bojuje s korupcí. Zelenskyj načal další éru

Ukrajinci jsou v celé Evropě. Dvě třetiny lidí už se do zničené země asi nevrátí

Země na východě Evropy si stěžují na Ukrajinu. Zaplavila trh pšenicí a kukuřicí

Kritizována je nicméně i „nečinnost“ Zelenského, který do konce února nevydal dekrety na zařazení sankcí pro tisícovku jednotlivců, kteří reprezentují nejvyšší patra ruské politiky a podíleli se na anexi ukrajinského území.

Přitom už loni v listopadu ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany tento krok posvětila. Zpoždění připustil zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Andrij Smyrnov a odkázal se na možné „technické nuance“.

Neschopnost nebo neochotu ukrajinských úřadů co nejrychleji postihnout nejbohatší Rusy, kteří podnikají na Ukrajině, ukazuje i výsledek činnosti Nejvyššího protikorupčního soudu, který má o konfiskaci ruského majetku nakonec rozhodovat. Od června 2022 vydal jen 13 takových rozhodnutí. Týkala se jen na začátku zmíněných čtyř ruských magnátů – Děripasky, Ginera, Šelkova a Jevtušenkova.