Mohlo by vás také zajímat
Fialův slib „německých mezd“ by mohl vést k bankrotu Česka
Lukáš Kovanda 18. listopadu 2024Premiér Petr Fiala (ODS) v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že Češi do několika let budou mít mzdy srovnatelné s těmi…
Trump v čele USA znamená větší stabilitu pro finanční trhy
Kryštof Míšek 7. listopadu 2024Uplynulé týdny se nesly v nejistotě z výsledků voleb a jejich možného dopadu na ekonomiku a finanční trhy. Zejména protekcionistická…
Proč letos nebude platit v USA Okunův zákon?
Jan Čermák 7. října 2024Letos dojde v americké ekonomice k poněkud zvláštní makroekonomické situaci. Ekonomika USA totiž vykazuje tempo, které se pohybuje nad jejím…
- Komentář
Úředníci dostanou přidáno aneb proč by stát neměl roztáčet mzdovou spirálu?
Vláda se shodla na tom, že platy zaměstnanců ve veřejné sféře porostou příští rok o osm procent. Všechny profese sice nedostanou stejně, ale i tak je navýšení spíše důsledkem ne zcela fiskální střídmosti.
Koaliční dohoda hnutí ANO a ČSSD na růstu platů ve veřejné sféře znamená, že půjde o další rok v řadě, kdy státní zaměstnanci v průměru dostanou přidáno pravděpodobně více než soukromý sektor.
I tak zatím nedochází k nijak dramatickému rozevírání nůžek mezi veřejnou a soukromou sférou, tedy k ničemu, co bychom již neznali. V tuto chvíli je mediánová mzda v soukromém sektoru lehce nad 27 tisíci korun, zatímco v soukromém sektoru lehce nad 30 tisíci, tedy přibližně o 13 procent více.
Pokud mzdy v soukromém sektoru porostou podle našich odhadů v příštím roce o šest procent, rozšíří se rozdíl mezi mzdami v soukromé a veřejné sféře zhruba na 15 procent.
Podobně na tom může být i průměrná mzda a průměrný plat. Jak je vidět z následujícího grafu, nejedná se ovšem o nic zcela revolučního – s podobným percentuálním náskokem se platy pohybovaly již mezi roky 2014–2016.
GRAF: Vývoj platů v soukromé a veřejné sféře
Zdroj: ČSOB
Lákadlo pro vysokoškoláky?
Pro vyšší platy ve veřejné sféře navíc existuje řada dobrých důvodů. Tím hlavním je vyšší zastoupení vysokoškoláků, a to především v oblastech, jako je zdravotnictví nebo školství, ale i ve veřejné správě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Ekonomice se daří. Lidé nejsou, trh práce tak tlačí na další růst mezd
Petr Kubačka (Monster Career CZ): Z pohledu přístupu k práci jsme mladé rozmazlili
Miroslav Bulka (Diametral): Technické obory v Česku prakticky vymřely
Řada úředníků/specialistů by možná potřebovala ještě vyšší platy, tak aby si je stát byl vůbec schopen udržet.
Kvantita vítězí nad kvalitou
Problém je spíše v počtu zaměstnanců. Nelze si pomoci, ale přes veškerou snahu o zeštíhlení veřejného sektoru stát jako by dál nahrazoval kvalitu kvantitou.
Od roku 2014 se počet zaměstnanců ve veřejné sféře zvýšil přibližně o 25 tisíc (na necelých 650 tisíc).
Druhá potíž je načasování rychlého růstu platů. Pohybujeme se na vrcholu hospodářského cyklu, kdy by stát neměl přispívat k roztáčení mzdové spirály. Naopak.
Platy státních zaměstnanců by v takovou chvíli měly růst spíše pomaleji, aby rychlejším růstem mohly ekonomice pomoci v těžších časech…
Jen méně inteligentní člověk věří tomu, co všude píší a hlásí kolik má státní zaměstnanec v průměru. Ale bohužel běžný zaměstnanec na úřadě k této částce nedosahuje a to ani po xx odpracovaných letech. Odměny ty jsou směšné. Pokladní v marketu má více než úředník s letitou praxí. Bohužel to je realita. Jiné platy budou jistě na ministerstev, proto průměr dělá tolik.