Utažené podmínky v Rusku dělají z rublu nejvíc posilující měnu světa

Ruský rubl letos posiluje nejvíce ze všech měn. Daří se také stříbru, zlatu a bitcoinu

Ze všech významnějších měn světa letos v prvním pololetí zpevnil vůči americkému dolaru nejvíce ruský rubl, a to o 4,3 procenta.

Drtivá většina ostatních měn vůči dolaru oslabovala. Euro ztratilo takřka tři procenta, česká koruna 4,3 procenta, a švýcarský frank dokonce 6,4 procenta.

TABULKA: Srovnání pohybu měn vůči americkému dolaru
Za první pololetí 2024, v procentech.

Zdroj: Bloomberg

Česká koruna vůči ruskému rublu letos od začátku roku ztratila 8,3 procenta, euro necelých sedm procent a švýcarský frank 10,3 procenta. Jedná se o konečná čísla za první pololetí.

Klíčovým důvodem zpevňování rublu jsou nadále utažené finanční podmínky v Rusku. Tamní centrální banka drží svoji základní úrokovou sazbu na poměrně vysoké úrovni šestnácti procent a bude ji zřejmě ještě muset zvedat, už letos v červenci. Nutí ji k tomu stále silné inflační tlaky.

VÍCE K TÉMATU:

Ruská válečná ekonomika se zadrhává a Putinovi „padá na hlavu“

Nový výhled MMF: Rusko navzdory sankcím vzkvétá, Německo je naopak jen těsně nad nulou

Na pašerácké stezce. Rusko udržuje dopravní letadla ve vzduchu za pomoci překupníků

Ruská ekonomika po dvou letech sankcí: zatím roste, vyhlídky pro běžné Rusy jsou ale špatné

Válečná ekonomika jede

Ruskou inflaci pohání tamní režim válečné ekonomiky. Výroba pro armádní a vojenské účely loni přispěla z více než poloviny k 7,5procentnímu nárůstu objemu výroby ruského zpracovatelského průmyslu.

Válkou navýšená průmyslová výroba, sama o sobě již proinflační, navíc naráží na nedostatek pracovních sil. Ten je důsledkem mobilizace stovek tisíců mužů. Není divu, že se to rovněž podepisuje na růstu mzdových nákladů.

Letos ještě ruská ekonomika poroste tempem solidních 3,4 procenta, po loňském vzestupu o 3,5 procenta. V příštím roce už by měl růst zpomalit na 1,1 procenta, neboť se projeví rostoucí ekonomická a obchodní izolace Ruska, tedy důsledek řady kol západních sankcí.

GRAF: Vývoj ruského HDP
Za posledních 10 let, v procentech.

Zdroj. tradingeconomics.com

K vyhlíženému zpomalení ruské ekonomiky přispěje nejen efekt izolace, leč i pravděpodobné další utažení finančních podmínek, jež proběhne právě kvůli nutnosti zkrotit inflaci.

Ta je – už čtvrtým rokem v řadě – stále vzdálena čtyřprocentnímu cíli ruské centrální banky. V květnu ruská inflace přesáhla desetiprocentní úroveň.

Vzhůru ji kromě válečné ekonomiky a nedostatku pracovní sily ženou i obavy z letošní zlé úrody kvůli příliš chladnému jarnímu počasí.

GRAF: Vývoj ruské inflace
Za posledních 10 let, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Sazby musí vzhůru

Ruská centrální banka tak bude na svém zasedání koncem července zřejmě nucena přistoupit ke zvýšení základní úrokové sazby. Očekává se, že vzrostou na sedmnáct, potenciálně až osmnáct procent.

A to v době, kdy mnohé centrální banky ve světě – včetně té v USA a eurozóně – už úrokové sazby snižují, či signalizují, že tak ještě letos učiní.

Utažené finanční podmínky – jež se tedy ve výhledu ještě utáhnou – pak omezují ruskou poptávku po dovozech. Tato slabší poptávka po dovozech pomáhá rublu též posilovat, stejně jako zmíněné vysoké úrokové sazby na něm, jež jej činí atraktivním nástrojem úložky finančních prostředků.

Rubl tedy letos představuje jednu z mála měn, která letos v prvním pololetí vůči dolaru zpevnila.

Atraktivní dolar

Dolar vykazoval sám také poměrně silnou úroveň kvůli odsunu zahájení snižování základní úrokové sazby v režii americké centrální banky.

Centrální banka USA letos zatím svoji základní sazbu nesnížila ani jednou, ač tak podle předpokladů ze začátku roku měla učinit až šestkrát. Nyní trh zaceňuje pro druhé letošní pololetí maximálně dvě snížení, vždy o 0,25 procentního bodu.

Dolar si však nadále drží svoji atraktivitu nejen z důvodu vyšších než předpokládaných úrokových měr na něm. Důvodem je i napjatá geopolitická situace, včetně války na Ukrajině. To vše umocňuje poptávku po bezpečných útočištích právě typu dolaru či dolarových aktiv.

Geopolitická rizika, ústící letos nadále i ve zvýšené nákupy zlata centrálními bankami v zemích typu Číny, Indie, Kazachstánu či Turecka, pak zásadně přispěla k výraznému růstu dolarové ceny nejen zlata, ale zejména stříbra v letošním prvním pololetí. Stříbro v dolarech zhodnotilo o 22,5 procenta, zlato si pak připsalo 12,8 procenta.

Ještě více si letos v prvním pololetí polepšil bitcoin, označovaný za „digitální zlato“ nebo „zlato 21. století“. Bitcoinu svědčilo ale i lednové spuštění hned několika burzovně obchodovaných fondů v USA umožňujících i drobným investorům investice – na základě okamžité ceny bitcoinu – do nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa. Tento krok vedl k masivnímu přílivu kapitálu do bitcoinu jako takového.