Ve světě letí ceny potravin vzhůru, v Česku zatím nijak dramaticky

Obavy z růstu cen potravin opět stoupají, stále více se totiž na globální zemědělské produkci podepisuje matka příroda. Ať už jde o klimatické změny, kdy třeba mrazy v Brazílii poškodily produkci kávy. Rostoucí poptávka po kávě v souvislosti s uvolňováním pandemických opatření tak zhoršuje krizi na straně nabídky této komodity. Podle agentury Bloomberg zásoby kávy v USA se ztenčují, té z Brazílie je dokonce nejméně za posledních 60 let.

Nečekaně velké záplavy zase poškodily Německo a Francii a nedávno zasáhly i Čínu. Tamní provincie Che-nan je navíc významnou zemědělskou oblastí známou především chovem vepřů. Při povodních podle čínských sdělovacích prostředků uhynulo více než milion hospodářských zvířat a postiženo bylo 1678 velkých chovných farem.

Dopad na chudé

Série neštěstí tak podtrhuje to, na co vědci poukazují už léta. Změna klimatu a s ní spojená nestálost počasí budou stále více negativně ovlivňovat světovou produkci potravin. Přitom tomuto riziku jsou nejvíce vystaveny nejchudší země.

„S pandemií přišlo mnoho lidí, zejména v zemích s transformující se ekonomikou a v rozvojových zemích, o významnou část svých příjmů. Zároveň velmi rychle stouply ceny potravin, což vyvolává mezi odborníky vážné obavy. Jeden z nejdůležitějších cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje – ukončit hlad do roku 2030 – nebude splněn,“ uvedl začátkem července německý týdeník Der Spiegel.

Ceny potravin mohou navíc vlivem špatných povětrnostních podmínek dále pokračovat v růstu. A zatímco v minulosti se země snažily být do jisté míry soběstačné, tak globalizace vedla například u plodin k tomu, že jejich pěstování je soustředěno jen na konkrétní oblasti.

Výkyvy počasí v daném regionu pak vedou k poklesu produkce a tím pádem i k růstu cen.  Třeba jako nyní v Číně. Zdražení pak navíc v posledních měsících ovlivnily i logistické problémy dodavatelských řetězců, včetně růstu nákladů na přepravu.

Africký mor

Klíčový čínský region Che-nan poškozený povodněmi navíc musí u produkce vepřového čelit také vyššímu výskytu nemocí. Už v roce 2018 vyhladil africký mor prasat (APM) až polovinu kusů v zemi, na což Čína reagovala nárůstem jejich dovozu i z Evropy, což se přetavilo do nárůstu cen vepřového masa.

Nebezpečí prasečího moru však přetrvává i do současnosti, a nejen v Číně. „Prasečí mor, který má velký vliv na cenu vepřového – je v Evropě, Asii a nyní už i v Africe. Evropa se potýká s tím, že hlavní producentské země se bojí, že nebudou moci finalizovat a prodávat svou produkci v Číně, tedy u jednoho z největších spotřebitelů,” podotknul nedávno předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Riziko si uvědomuje i Evropská unie. Nedávno byla představena ve spolupráci s místními úřady kampaň Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) s názvem „Zastavme africký mor prasat,“ která má pomoci zabránit šíření afrického moru v EU.

Česko zvládá

Zatímco loni kampaň proběhla v balkánských zemích a zemích bývalé Jugoslávie, tak letos se zaměřuje na střední a východní Evropu včetně Česka. Jejím cílem je informovat především chovatele prasat, ale také chovatele, myslivce i veřejnost o prevenci proti AMP.

Hlavní snahou všech chovatelů prasat je, aby se africký mor nedostal do chovu, protože to znamená jeho okamžitou likvidaci a uvalení velmi přísných opatření na veškeré chovy v širokém okolí. Zdroj: EFSA

Česko naštěstí výskyt nemoci, která je smrtelná pro domácí i divoká prasata, ale neškodná pro lidi, v současnosti neeviduje. Nicméně případy z okolních států – Slovenska, Německa a Polska – vybízejí k obezřetnosti. Největší výskyt nemoci, kterou přenášejí divoká prasata, je obvykle koncem léta, což je spojené i s migrací divočáků.

„V tomto okamžiku je Česko zemí prosté viru a jsme také jednou ze dvou zemí na světě, kde se podařilo výskyt moru zvládnout a ozdravit. Nejbližší záchyty u černé zvěře jsou 40 km od naší severní hranice (Polsko i Německo). Bez rizika není ani vývoj na SLovensku, kde se virus vyskytuje už přibližně na polovině rozlohy,“ uvedl Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat.

Podle něj se bohužel riziko zavlečení ze sousedních zemí neustále zvyšuje. „Divočáci, kteří jsou výrazně přemnožení v celé Evropě, způsobují neustálé šíření zasažených pásem, takže se bohužel dá očekávat, že se mor dostane i k nám,“ dodal.

Potraviny zdražují

Fakt, že ceny potravin v posledních měsících zamířily vzhůru, pak potvrzuje cenový index FAO (Organizace pro výživu a zemědělství OSN). Spolu s poklesem nabídky komodit jde o důsledek vyšší spotřeby domácností.

Index sleduje cenový vývoj u pěti hlavních skupin potravin, jimiž jsou maso, mléčné výrobky, obiloviny, rostlinné oleje a cukr. A právě obiloviny společně s rostlinnými oleji zdražily v květnu nejvíce. Nárůst cen ostatně ukazuje graf níže.

GRAF: Vývoj indexu světových cen potravin FAO
Celkový index i pět hlavních potravinových skupin od května 2020 do července 2021, v bodech.

Zdroj: Organizace pro výživu a zemědělství OSN – FAO

„Podle rostoucích cen zemědělských komodit se zdá, že bude i tento významný ukazatel dál umocňovat obavy z inflace, zejména v těch zemích, které si to mohou dovolit nejméně,“ komentoval již dříve dění na trhu Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank.

Jak už bylo řečeno, ceny jdou nahoru i vlivem růstu vedlejších nákladů, především na logistiku. Patrné je to na indexu měřícím světové ceny přepravy potravin – indexu Baltic Dry Index. Ten se pohybuje na úrovni desetiletých maxim. Výrazně vyšších hodnot dosahoval index v době finanční krize v roce 2008.

GRAF: Vývoj indexu Baltic Dry Index
Za posledních 30 let, v bodech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Česko zatím odolává

Oproti zbytku světa však Česko v růstu cen potravin odolává. V posledních měsících potraviny podle dat ČSÚ o inflaci mírně zlevňují. Míra inflace se pohybuje pod hranicí tří procent.

„I nadále platí, že za celkovou inflací stojí především pohonné hmoty reagující na vývoj cen ropy na světových trzích, následované zdražováním alkoholu a cigaret. Výhled inflace pro další měsíce nicméně zůstává velmi nejistý nejenom „díky“ nevypočitatelným cenám potravin,“ podotknul analytik ČSOB Petr Dufek v reakci na červnová data ČSÚ.

Podle něj by letos u nás potraviny neměly podražit o více než tři procenta. Nicméně obavy z růstu inflace vedou Českou národní banku (ČNB), aby zvyšovala sazby. Základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, již letos centrální banka zvýšila dvakrát na 0,75 procenta.

„Postupné zpřísňování měnových podmínek skrze vyšší úrokové sazby pomůže tlumit inflaci a s ní související nerovnováhy, což ekonomice může pomoci udržet si solidní růst i ve střednědobém výhledu,” uvedl k srpnovému zvýšení hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.