Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu. Vláda cílí na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025. Návrh zákona k balíčku, který nyní zveřejnila, ale působí chaoticky.
Kabinet totiž na různých místech téhož návrhu pracuje s různými odhady efektu balíčku na snížení schodku státního rozpočtu. Navíc jeho odhady evidentně nekorespondují s vlastní nejnovější prognózou makroekonomického a fiskálního vývoje. Tu ministerstvo financí (MF) publikovalo letos již v půli dubna.
„Po přijetí a realizaci všech opatření v rámci konsolidačního balíčku 2024 bude možné schodek státního rozpočtu v roce 2024 snížit na 210 miliard korun a v roce 2025 konsolidační opatření v úhrnu snižují schodek o dalších cca 50 miliard korun,“ uvádí se ve zveřejněné vládní zprávě k dopadům balíčku, jež je součástí návrhu příslušného zákona k němu.
Vláda přitom v této dopadové zprávě současně deklaruje, že cílem návrhu zákona je snížit schodek státního rozpočtu v roce 2024 o 94,1 miliardy korun. A za roky 2024 a 2025 dohromady o 147,5 miliardy korun.
Odlišná čísla?
Dvě věci jsou zarážející a bez dalšího osvětlení působí chaoticky.
Zaprvé, zatímco tedy vláda v dopadové zprávě k návrhu zákona uvádí zmíněné částky 94,1 miliardy korun, respektive 147,5 miliardy korun, ve zprávě důvodové a rovněž ve zprávě předkládací, které jsou součástí téhož návrhu zákona k balíčku, prezentuje odlišná čísla.
Konsolidační balíček má totiž podle těchto dvou zpráv snížit záporné saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 97,8 miliardy korun. A za roky 2024 a 2025 pak dohromady o 151 miliard korun.
Jedná se o tři až čtyři miliardy výraznější snížení schodku, než jaké vláda dosud avizovala. A než jaké uvádí v čerstvě zveřejněné zmíněné dopadové zprávě.
VÍCE K TÉMATU:
Hladový Bumbrlíček aneb ekonomické tápání české vlády
Hamižflace: další faktor, který drží ceny v Česku vysoko
Budou jestřábi v ČNB spokojeni s úsporným balíkem vlády?
Zredukují kraje a obce schodek?
Zadruhé, nejnovější, dubnová prognóza MF počítá se schodkem veřejných financí v roce 2024 celkem 235 miliard korun. V roce 2025 pak má deficit veřejných financí činit 206 miliard korun. Tyto odhady logicky nezahrnují efekt balíčku, který v dubnu, kdy prognóza vznikala, ještě ani nebyl finálně dojednán na půdorysu vládní pětikoalice.
Pro letošní rok přitom stejná prognóza MF počítá se schodkem veřejných financí 264 miliard korun. Současně předpokládá schodek státního rozpočtu 295 miliard korun.
To znamená, že očekává, že souhrnný přebytek hospodaření dalších veřejných rozpočtů, než je ten státní, tedy například rozpočtů krajů a obcí, zajistí redukci schodku veřejných financí v porovnání se schodkem státního rozpočtu o 31 miliard korun.
Jestliže by podobná redukce měla nastat i v příštím roce, prognóza MF, že schodek veřejných financí bude 235 miliard, implikuje jeho předpoklad schodku státního rozpočtu nějakých 265 miliard korun.
Pokud zároveň návrh zákona k balíčku deklaruje jeho efekt na snížení schodku státního rozpočtu o již zmíněných zhruba 94 (dle dopadové zprávy), respektive zhruba 98 miliard korun (dle důvodové a předkládací zprávy), pak by měl v příštím roce klesnout schodek státního rozpočtu na 165 až 170 miliard.
Otázkou, jež si žádá vysvětlení, tedy je, proč návrh zákona v dopadové zprávě vyčísluje efekt balíčku tak, že sníží schodek státního rozpočtu jen na 210 miliard korun.
To je totiž o 40 až 45 miliard vyšší údaj, než by měla vláda realisticky očekávat, platí-li její další odhady.