S výměnou eur počkejte, podle ČNB budou ještě levnější

ČNB pokračuje v tažení za vyššími (normálními) úrokovými sazbami, a proto na začátku února bankovní rada v souladu s očekáváním trhu znovu zvýšila hlavní úrokovou sazbu centrální banky na 0,75 procenta.

Tedy na úroveň, kde byla naposledy v roce 2012. Vzhledem k tomu, že se centrální bankéři na tento krok trh připravovali s dostatečným předstihem, nešlo o žádné překvapení. Ale ani tak nebylo zasedání prosté jakýchkoliv novinek.

Tou největší bylo asi opětovné zveřejňování prognózy devizového kurzu, který ČNB naposledy publikovala v roce 2013 ještě před zavedením kurzového závazku.

Silnější koruna nevadí, víme o tom

Aktuálně z tohoto výhledu vyplývá, že centrální banka ve svých úvahách počítá s ještě silnější korunou, než je tomu nyní. Dokonce by se kurz koruny měl už ve druhém čtvrtletí nacházet pod hranicí 25 korun za euro a postupně posilovat na pro letošek závěrečných 24,60 korun za euro. To se české měně asi moc líbilo, protože ještě do večera posílila pod úroveň 25,20.

GRAF: Vývoj koruny vůči euru
Za poslední tři měsíce

Zdroj: Tradingview.com

Na druhou stranu si ČNB dala záležet, aby vysvětlila, že prognózu jejího kurzu nelze považovat za „preferovanou či žádoucí úroveň kurzu“.

Přesto jde o velmi důležitou informaci, z níž vyplývá především ochota centrální banky pokračovat v normalizaci úrokových sazeb. Tedy přesněji z porovnávání aktuálního vývoje s prognózou.

Zjednodušeně se dá říct, že čím slabší bude koruna ve srovnání s výhledem, tím větší nejspíše bude ochota ČNB sazby zvyšovat a naopak.

Nečekané holubičí hlasy

S tím souvisí i druhé překvapení, které vzešlo ze včerejšího zasedání bankovní rady, a sice docela holubičí tóny znějící z ČNB. Podle šéfa centrální banky se totiž prý objevily hlasy, zda ještě se zvýšením sazeb raději nepočkat.

Rozhodnutí bylo přesto nakonec jednohlasné. Nicméně ochota jít se sazbami rychleji nahoru už nemusí vypadat až tak přesvědčivě.

Guvernér Jiří Rusnok, který ještě nedávno hovořil o minimálně dvojím zvýšením sazeb, však nakonec další růst sazeb ve druhé polovině roku připustil s tím, že jej dokonce považuje za vysoce pravděpodobný. A s tímto krokem počítáme pro druhé pololetí i my.

Rozhodujícím faktorem v rychlosti návratu k normálu zůstávají vedle inflace – a tedy hodné zvýšené pozornosti – kurz koruny, uvolněná ECB a tuzemské mzdy.