Stávka ve slovenském Volkswagenu ukázala, že trh práce ve střední Evropě jede na maximum.
Vyjednávací pozice zaměstnanců se v posledních třech letech výrazně zlepšila – jak Česko, tak Slovensko mají nezaměstnanost na historických minimech (podle metodiky Eurostatu) a zaměstnavatelé jednoduše častokrát nemají z čeho brát.
GRAF: Vývoj české a slovenské míry nezaměstnanosti
Od roku 2005 do současnosti, v procentech
Zdroj: Comsense
Po delší době tak přichází – slovy guvernéra Jiřího Rusnoka – ideální doba pro to, abychom se přiblížili mzdové úrovni eurozóny.
Porovnání mzdové dynamiky pro nás v posledních pěti letech totiž nevycházelo vůbec dobře. Mzdy v průmyslu se v Česku pohybují zhruba na úrovních z roku 2012 (okolo 7 EUR/hodinu podle Eurostatu), zatímco v Německu vzrostly ze zhruba 27 na 30 eur na hodinu.
České průmyslové mzdy tak byly na konci roku 2016 oproti Německu nižší než třetinové.
Díky za intervence
Druhým dechem je však třeba dodat, že situace se od roku 2014 vylepšuje a značnou roli v případě Česka (na rozdíl od Slovenska) sehrály intervence ČNB. Ty načas snížily relativní náklady na českou práci.
V roce 2017 by už dohánění mzdové úrovně měla znovu pomáhat i posilující česká koruna.
Koruna je přitom v Česku tradičnějším kanálem, prostřednictvím kterého se ekonomika v „dobrých časech“ snaží dohánět mzdovou a cenovou úroveň západních zemí.
I tak ale v nejbližších letech nelze čekat zázraky – dohánění mzdové úrovně je běh na hodně dlouhou trať.
Špatný motor růstu?
Agresivní požadavky slovenských odborářů ve Volkswagenu na 16procentní nárůst mezd vypadaly v tomto světle na první pohled přehnaně (konečná dohoda s vedením nakonec znamená, že příští rok v listopadu budou brát o 14 procent více, pozn. red.).
Levná pracovní síla byla častokrát jedním z klíčových argumentů, proč zahraniční investoři na Slovensku investovali. I s ní patří slovenský závod Volkswagenu k těm méně ziskovým v rámci celého koncernu.
Příliš rychlý růst mezd také může poškodit menší a střední firmy v podhoubí automobilového průmyslu nebo ve strojírenství – jednoduše proto, že si tak vysoké nárůsty mezd nebudou moci dovolit.
V zemích s nejvíce konkurenceschopným průmyslem a vysokými mzdami, jako například v Dánsku, jsou přitom motorem růstu mezd právě menší a střední podniky…
UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru – NEVÁHEJTE!!!