Mohlo by vás také zajímat
Čtyřdenní pracovní týden není utopií. Generace Z s pomocí AI tomu jde naproti
Libor Akrman 14. června 2024Čtyřdenní pracovní doba se v Evropě stává trendem. Svým zaměstnancům ji nabízejí například firmy na Islandu, v Belgii, Švýcarsku nebo Německu,…
Zeptejte se na plat svého kolegy a pak to řekněte všem. V kanceláři bude veselo
Vladimír Pikora 24. října 2023Podle chystané úpravy zákoníku práce přestane být tabu zřejmě jedno téma. Mj. by lidé měli získat nárok na informace ohledně…
Německá ekonomika je v recesi, ale odbory žádají zkrácení pracovního týdne
František Novák 28. září 2023Německá ekonomika je v recesi, přesto sílí hlasy, že se má zavést čtyřdenní pracovní týden. Zastánci zkrácení pracovní doby argumentují…
Vyšší náklady, předvolební dárek a ekonomický nesmysl, odmítají návrh pěti týdnů dovolené odborníci
Sněmovna má na stole návrh na prodloužení dovolené novelou zákoníku práce z nynějších nejméně čtyř týdnů. Ty prosazuje ve svém návrhu KSČM, ČSSD a odboráři. Proti návrhu se dlouhodobě ostře vyslovují zástupci zaměstnavatelů, kteří ho odmítají. Předkladatelé svůj návrh upravili kvůli dopadům koronavirové krize a navrhují dvouletý odklad účinnosti změny zákoníku práce na leden 2023. Nicméně pochybnosti a odmítavé názory na tento návrh zůstávají. Na to, co by pětitýdenní dovolená přinesla, jsme se zeptali odborníků.
ANKETA PEAK VOICE
Je pátý týden dovolené, který by mohl být uzákoněn novelou zákoníku práce, přínosem?
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Verdikt? |
NE |
Požadavek KSČM na povinných pět týdnů dovolené se v posledních dnech vklínil mezi rusko-českou diplomatickou přestřelku a pandemii covidu-19. Z pohledu délky povinné dovolené je Česko je v tuto chvíli v evropském pelotonu někde uprostřed, pokud tedy započítáme i státní svátky.
Méně povinných dnů volna mají například v Británii nebo v Německu, více naopak v sousedním Slovensku nebo ve Francii. Řada podniků přitom v Česku používá pátý týden dovolené flexibilně jako bonus tam, kde to z jejich pohledu dává smysl – například jako věrnostní odměnu za počet odpracovaných roků.
Zdá se tedy, že v evropském srovnání zatím výrazně nevybočujeme, a překvapuje proto trochu načasování tohoto kroku, který by nás katapultoval na místa s nejdelší povinnou dovolenou v EU ve chvíli, kdy stát spíše rozmýšlí, jak stimulovat rozjezd ekonomiky.
V řadě odvětví covid omezil dostupnost zahraničních pracovníků, a i proto firmy ve stavebnictví uvádějí jako hlavní bariéru růstu právě nedostatek zaměstnanců, zatímco podle firem v průmyslu je to druhá největší bariéra (hned za slabými zakázkami).
Delší povinná dovolená by problém s nedostatkem lidí jenom vyostřila a mohla by zkomplikovat oživení v řadě sektorů. Navíc by firmy mohla stát ročně okolo 30 miliard korun, a ještě více by tak snížila jejich motivaci vytvářet „klasická“ pracovní místa… Na popularitě by naopak získal flexibilnější švarcsystém.
Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Verdikt? |
NE |
Návrh na pátý týden dovolené by neměl být vůbec projednáván. Vláda několikrát potvrdila, naposledy 19. dubna při nesouhlasném stanovisku ke sněmovnímu tisku 1181 (novela zákoníku práce, pozn. red.), že tak zásadní úprava, která má dopad na národní hospodářství, se musí nejdřív prodiskutovat na tripartitě se všemi partnery, což se nestalo. Proto nás toto načasování zaráží. Je to netransparentní a neobvyklý postup. Trochu to působí tak, že návrh má odvrátit pozornost od jiných aktuálních věcí.
Zaměstnavatelé přistoupili v poslední době na mnoho kompromisů. Firmy během pandemie dobrovolně přijaly velice nákladná opatření, aby ochránily zdraví svých zaměstnanců. Aktivně se také zapojily do testování a nabízejí pomoc i s očkováním.
Podniky, které si to mohly dovolit, zavedly pátý týden dovolené nebo třeba sick days už dávno jako bonus. Pokud by ale pátý týden dovolené byl povinný, tak dopadne hlavně na ty nejpostiženější, jako jsou malé a střední podniky, které už teď bojují o přežití.
Už teď žijeme na dluh, který budou splácet i naše děti. Jakékoliv další zatěžování ekonomiky po pandemii je teď naprosto nesmyslné. Místo úvah o pátém týdnu dovolené by poslanci raději měli řešit restart ekonomiky a průmyslu, který všichni potřebujeme pro opětovný návrat k normálnímu životu.
VÍCE K TÉMATU:
Koncept čtyři dny práce a tři dny volna se v Česku vrací do hry
Kanceláře roku 2021: které hlavní trendy letos promění pracovní prostory v Česku
Navzdory útlumu ekonomiky se trh práce drží a covid moc volných míst „nezahubil“
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Verdikt? |
NE |
Komunisté chtějí ještě před volbami pořádně zabodovat u voličů. Zčásti se ovšem vlamují do otevřených dveří, protože řada firem už svým zaměstnancům pět týdnů dovolené umožňuje jako benefit. Jejich návrh je částečně ekonomický nesmysl.
Některé firmy prostě dále zatíží v už tak ztížených podmínkách. Produktivita některých podniků zkrátka není dostatečná, aby si na pět týdnů dovolené vydělaly. Těmto firmám by kvůli komunistům mohl v krajnosti hrozit až krach, případně by musely propouštět. Komunisté tedy svým předvolebním populismem ohrožují tisíce a tisíce pracovních míst.
V uplynulých pěti letech v Česku na poměry EU relativně citelně zaostával růst produktivity za růstem výdělků. Vzhledem k tomu, že produktivita na pracovníka je vlastně podíl objemu HDP a celkové zaměstnanosti v daném roce, vážně hrozí, že zavedení povinné pětitýdenní dovolené dále ztlumí růst produktivity.
To proto, že HDP bude nižší o hodnotu vytvořenou během jednoho týdne práce. Propast mezi růstem výdělků a růstem produktivity se proto dále prohloubí a konkurenceschopnost a ziskovost českých firem dále klesnou. Pochopitelně ne všech, některé to bez úhony ustojí.
Mnohé firmy mají pátý týden dovolené už dnes. Řada z nich pak zvláště za předpandemických napjatých podmínek na trhu práce ráda přidala svým dobrým, tedy produktivním zaměstnancům jako benefit i týden dovolené šestý, sedmý nebo třeba desátý, jen aby si je udržela. Tyto benefity zůstávají i nyní.
Nechme to tedy na posouzení každé z firem. Zaměstnavatel ví lépe než odborář nebo politik, kteří v životě leckdy nezaměstnali ani vrátného, kolik týdnů dovolené tomu či onomu zaměstnanci může dát. Kolik dovolené si ten či onen zaměstnanec zaslouží. Na kolik týdnů dovolené „si vydělá“.
Kdysi se mi dostaly do rukou noviny Horník a tam tehdejší nový německý ředitel OKD Klaus Dieter Beck řekl, že u nich jsou pěti i šestitýdenní dovolené běžné už celá léta a němečtí horníci mají dokonce 12 týdnů dovolené. Německo si to ale může dovolit. Je to bohatá země, nevysávaná okolními zeměmi a má vyvážený zákoník práce, silné odbory. My jako kolonie Německa, kde jsou ve firmách úplatné odbory (pokud vůbec jsou) a gumový zákoník práce, těžce jdoucí na ruku kapitalistům, to je u nás nemyslitelné aby se u nás benefity a platy zaměstnanců byť jen přiblížily těm německým.