Ještě v prosinci měla Česká republika nejvyšší inflaci v rámci všech zemí EU. V lednu měla už devátou nejnižší a podle čerstvě zveřejněných dat Eurostatu se v únoru už posunula na sednou příčku s výsledkem 2,2 procenta. V celé EU inflace dosahovala 2,8 procenta a eurozóně 2,6 procenta.
Zafungoval vysoký srovnávací základ a vedle toho odeznívají i inflační tlaky přicházející z výroby a dovozu. Díky tomu se situace ve vývoji cen stabilizovala, nicméně stále platí, že za poslední tři roky se zde zvýšily ceny zboží a služeb pro spotřebitele o třetinu.
Hůře na tom bylo za poslední tři roky jen Maďarsko, Estonsko a Litva. Mimochodem dvě země s eurem. A daleko od nás neskončilo ani Slovensko, kde ceny vzrostly téměř o 30 procent a kde už přitom cenová hladina je výše než u nás.
Česko si z pohledu posledních tří let nicméně udrželo první příčku, pokud jde o zdražování oblečení a obuvi, audiovizuální techniky nebo hotelových služeb.
GRAF: Srovnání měr inflace v evropských zemích
Za únor 2024, v procentech.
Pozn.: Eurostat používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle ČSÚ činila míra inflace v Česko v únoru 2024 hodnoty 2,0 %.
Zdroj Eurostat
Inflace odeznívá, i když…
Inflační vlna tedy odeznívá nejenom z pohledu národní inflace, ale i té harmonizované. Inflaci v Česku táhnou dolů příznivě se vyvíjecí ceny zboží, především pak zlevňující potraviny.
Naproti tomu negativní signály přicházejí ze služeb. Zde rozhodně k žádnému velkému zklidnění inflační vlny nedochází, ať už jde především o rostoucí náklady na rekreace, volnočasové aktivity nebo nájemné.
V dalších měsících bude pro vývoj inflace podstatné, jak se v nových podmínkách zachovají samotní spotřebitelé. Zda po letech omezování se začnou opět rychle nakupovat zboží a služby a vznikne tak příležitost pro poptávkovou inflaci. Anebo zda zůstanou ve svém chování i nadále obezřetní…