Za pět měsíců je díra v rozpočtu rekordní. Proč z toho nemá radost ČNB?

Schodek státního rozpočtu se v květnu dál výrazně prohloubil, a to na 271, 4 miliardy korun. I když je květen tradičně „slabým“ měsícem a dochází k výraznějšímu zhoršení státního hospodaření, nová čísla opět překvapila spíše negativně.

Prohlubování deficitu v druhé polovině roku se sice kvůli řadě důvodů může zpomalit (např. mimořádná dividenda od ČEZ). I tak se však celkový deficit v tomto roce pravděpodobně přiblíží 400 miliardám korun. (Náš současný odhad je 360 miliard a původně schválený rozpočet s deficitem 295 miliard korun).

Problémů je dost

Problém je v tuto chvíli na jedné straně v rychlejším než očekávaném růstu některých výdajů. Zejména některé výdaje spojené s řešením energetické krize (jako například neinvestiční transfery podnikům a domácnostem, které jsou již v květnu na 75 procentech plánovaných celoročních výdajů).

Na druhé straně se ovšem pomaleji plní některé příjmy – například DPH přes rychlý nominální růst hospodářství roste meziročně pouze o 7,5 procenta. (pravděpodobně kvůli zvýšení limitu pro registraci k dani).

A inkaso spotřebních daní je o více než 7 procent nižší (kvůli nižšímu výběru daní z nafty a tradičních tabákových výrobků).

Proinflační hospodaření

Letošní horší než očekávané hospodaření státu je sice z pohledu poslední prognózy ČNB lehce pro-inflační zprávou (poslední prognóza předpokládá deficit stejný jako schválený rozpočet) – jedná se však z pohledu inflačních rizik spíše o „staré číslo“.

Věříme, že centrální banka bude více vpřed-hledící. A bude se spíše orientovat na snahu vlády konsolidovat v následujících dvou letech veřejné finance. V tomto ohledu je třeba si uvědomit, že na inflaci nepůsobí samotná úroveň vládního deficitu, ale podobně jako například u kurzu koruny, spíše jeho očekávaná změna.

Směrem k letem 2024 a 2025 bude bankovní rada s vysokou pravděpodobností očekávat snížení deficitu veřejných financí. Tedy “proti-inflační” působení vlády…