Mohlo by vás také zajímat
Ruským firmám se v Česku líbí. Máme jich nejvíc v celé unii
Robert Břešťan 6. září 2024Téměř třetina všech firem v Evropské unii, v nichž mají nejméně 40procentní podíl lidé s ruským občanstvím či jiné ruské…
Co vaši personalisté tuší, ale bojí se vám to říct. Jak na bezpečnost lidských zdrojů?
Petr Moroz 8. ledna 2024V posledních třech letech prošel svět personalistiky, lidských zdrojů a náboru radikálními změnami. Tento posun přinesl nové výzvy v oblasti…
Nový šéf Ústavního soudu: Kdysi zprostil viny disidenty, později třeba rehabilitoval odsouzené z 50. let
Redakce 7. srpna 2023Josef Baxa se od úterý 8. srpna 2023 stal v pořadí čtvrtým předsedou Ústavního soudu České republiky. Přečtěte si profil z pera Adama…
Zákon o výrobě francovky a stovky dalších zaplevelují právní řád. Nyní čeká vyhaslé zákony úklid
Vláda vyškrtá tisíce nadbytečných či zastaralých právních předpisů a zákonů. Počátkem dubna dostalo Ministerstvo vnitra na stůl již třetí část analýzy právně vyhaslých zákonů, které mají z českého právního řádu definitivně zmizet. Benešových dekretů se to netýká.
Zákon z roku 1934 zní v době aktuální pandemie koronaviru docela povědomě. Stanovuje povinné očkování příslušníků vojska a četnictva a některých jiných osob proti nakažlivým nemocem.
Je však jedním z tisíců těch, které se mají brzy škrtnout. Počátkem dubna dostalo Ministerstvo vnitra na stůl již třetí část analýzy právně vyhaslých zákonů, které mají z českého právního řádu definitivně zmizet.
Analýza se týká všech právních předpisů, jež byly vyhlášeny v Československu (a později v České republice) od 28. října 1918 do 31. prosince 2018. V zadání Ministerstva vnitra je explicitně zmíněno, že „dekrety prezidenta republiky vydávané v letech 1940 až 1945, stejně jako právní předpisy tyto dekrety provádějící a novelizující, předmětem analýzy nebudou“.
„Analýza odhaluje mnoho stále platných, ale již objektivně vyhaslých předpisů. Ale taky identifikuje mnoho chyb v legislativním procesu, kdy zákonodárce v minulosti rušil platné předpisy neurčitě, a nyní je třeba zpětně vyjasňovat i to, zda předpis platí, nebo ne,“ říká advokát Michal Mazel, jehož právní kancelář za celkovou cenu 11 milionů korun vloni v říjnu nakonec zvítězila v opakovaně vypsané veřejné zakázce Ministerstva vnitra.
Úlevy pro legionáře, zákon o francovce
Obsoletní zákony |
Obsoletní zákon je norma, která je sice stále formálně platná, protože nebyla nikdy náležitým způsobem zrušena, ale v praxi už se nepoužívá. |
Soupis takzvaných obsoletních zákonů dostane vnitro celkem v pěti etapách.
Zpracovány jsou už ročníky Sbírky zákonů a nařízení z let 1918 až 1937. Třetí etapa – ročníky 1938 až 1960 – je čerstvě odevzdaná, celý projekt má být ukončen do 7. října 2021.
„Prozatím jsou identifikovány jednotky tisíc obsoletních právních předpisů. Tedy nejen zákonů, ale i nařízení vlády, vyhlášek atd. Práce na analýze ovšem probíhají průběžně, konkrétní počty se tedy mění,“ říká mluvčí Ministerstva vnitra Adam Rözler.
Cílem analýzy je zrušení všech takových vyhaslých zákonů a norem. Současně vznikne databáze všech právních předpisů obsažených v právním řádu České republiky. Ta by měla jasně určit, zda je daný právní předpis stále platný, explicitně zrušený, či vyhaslý (tj. obsoletní). Popsat by měla i vazby mezi dalšími právními předpisy.
„Na základě provedené analýzy bude připraven návrh zákona o zrušení obsoletních právních předpisů. Ten bude předložen vládě a následně Poslanecké sněmovně k projednání,“ říká Adam Rözler.
První vlna legislativní inventury
V Poslanecké sněmovně prošel už vloni v dubnu prvním čtením vládní návrh zákona, který má zrušit prvních 800 takových právních předpisů. Do dalšího čtení se ale stále ještě nedostal.
Právě tato „první vlna“ vytipovaných právně vyhaslých zákonů upozornila na hlubší problém. Český právní řád má nyní zhruba 42 tisíc různých zákonů, předpisů a norem, z nichž ale vyšší jednotky tisíc už nemají žádnou relevanci.
V „balíku“ prvních 828 předpisů jde hlavně o normy z první republiky, o dědictví zákonodárství z dob monarchie i o zákony z období protektorátu.
Příkladem je zákon o ochraně drobných zemědělských pachtýřů z roku 1919, o ustanovení výpomocných sluhů či o úlevách při přijímání legionářů do státních úřadů. Nadbytečné je také například vládní nařízení č. 163/1935, o výrobě a prodeji francovky, nebo vládní nařízení o odškodnění osadníků na území bývalé Česko-Slovenské republiky připojeném k Maďarsku z roku 1941.
Škrtat se mají také některé normy přijaté za socialismu, ale i po roce 1989. Třeba zákon „o některých důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině“ z roku 1969 nebo nařízení vlády č. 246/1993, o ukončení omezení placení v hotovosti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Agrofert a premiérův střet zájmu aneb konec dotací v Česku
Diplomatické tabu? Z Kremlu šel mráz už dlouhé roky, ale Česko na to dlouho nedbalo
Neznalost zákona (ne)omlouvá
Všechny tyto zákony a nařízení jsou stále formálně platné. Ministerstvo vnitra si od jejich zrušení slibuje posílení právní jistoty pro občany, podnikatele i pro samotnou státní správu a snížení administrativní zátěže.
„Oproti současnému stavu se totiž sníží celkový počet platných právních předpisů. Adresátům práva tedy odpadne nutnost prověřovat, zda se na ně právní normy uvedené v některých právních předpisech vztahují, či nikoliv,“ říká za Ministerstvo vnitra mluvčí Rözler.
Vnitro připouští, že „zaplevelený“ právní řád může narušovat základní právní zásadu, že „neznalost zákona neomlouvá“. Její součástí je totiž i požadavek na to, aby lidé měli přehledný přístup k tomu, co je v daném čase platné a účinné.
Tomu by mělo pomoct právě vyškrtnutí obsoletních zákonů. „V neposlední řadě jde o krok, který přispěje ke zvýšení úrovně české právní kultury. Ta poněkud utrpěla v důsledku spletitého historického vývoje na našem území,“ říká Rözler.
Vše škrtat nelze
Automaticky ale škrtat nelze. I více než sto let platné zákony mohou totiž i nadále dávat smysl a mít své dopady.
Například zákon č. 281 z roku 1919 o státní podpoře stavebního ruchu. Ten nařizuje, že u domů, které při stavbě dostaly státní podporu podle tohoto zákona, platí předkupní právo a zákaz zcizení a zatížení. Takový zákon musí platit dál, protože je pravděpodobné, že takové nemovitosti v Česku stále existují.
Podle odhadů Ministerstva vnitra by se mohlo po konzultaci s příslušnými úřady vyškrtnout pět až sedm tisíc právních předpisů.
Autorem článku, který byl redakčně upraven a původně vyšel na HlídacíPes.org, je Robert Břešťan.