Mohlo by vás také zajímat
Případ Dukovany: dva se perou, třetí se směje
Jiří Gavor 26. února 2025Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou v historii. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou…
Češi mají druhou nejdražší elektřinu v EU, navíc nejvíce zdražuje v rámci Visegrádu. Proč?
Lukáš Kovanda 11. února 2025Přestože Česko vyrábí více elektřiny, než zatím potřebuje, její ceny byly dle statistického úřadu Eurostat pro české domácnosti loni jedny…
ČNB snížila sazby; úspěšný start na burze Doosan Škoda Power a Trump „řádí“ dál aneb souhrn ekonomických událostí 6. týdne 2025
Libor Akrman 7. února 2025Na Trumpova cla Čína odpoví, Kanada a Mexiko mají měsíc klid; nový Kingdom Com slaví úspěch; hypoteční sazby klesají jen…
- ANALÝZA
Zapojení českých firem? V Dukovanech to zatím vypadá na model “Bangladéš”
Na konci letošního března mělo mít Česko podepsanou smlouvu na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Jenže se stále ladí a podpis se odkládá. Jedním z hlavních otazníků je účast českých firem na tomto projektu. Při deklarované úvaze, že tzv. turbínový ostrov (turbína a generátor) a nějaké stavební práce by měly poskytnout firmy registrované u nás, vychází na české firmy podíl maximálně do 30 procent. Při srovnání s dalšími projekty to je podobná úroveň participace jako u jaderného reaktoru v Bangladéši.
Pohled na dostavovanou jadernou elektrárnu Rooppur v Bangladéši, která se nachází na východním pobřeží řeky Ganga zhruba 160 km od města Dháka. (Ilustrační foto) Zdroj: AFP
Měla to být šance pro české firmy, jak se přiživit a aktivně účastnit jaderné renesance (nejen) v Česku. Jenže člověk (klidně zaměňte za politik) míní a doba mění.
Původní prohlášení z léta 2024 tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkely (od prosince 2024 je evropský komisař pro mezinárodní partnerství, pozn. red.), že české firmy budou mít na výstavbě Dukovan minimálně 60 procent, nyní v roce 2025 Síkelův nástupce v čele resortu Pavel Vlček snížil na polovinu. V půli března pak dokonce prohlásil, že se podařilo dojednat zhruba 20procentní zapojení českých firem.
Na úrovni třetího světa
V kuloárech se ale o 20procentním zasmluvnění mluví jako o maximální reálné hranici již několik měsíců. Tím se český jaderný průmysl, který dokázal sám postavit celé jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech, dostává na úroveň zemí třetího světa bez jakýchkoliv jaderných zkušeností…
Tento český podíl je smutné sledovat, když se rozeberou jednotlivé položky výstavby. Zmíněných 20 procent tvoří v podstatě turbínový ostrov, který dodá korejský Doosan přes svoji plzeňskou pobočku, s trochou písku a betonu…
Vydání zprávy World Nuclear Supply Chain of World Nuclear Association (WNA) uvádí pro jaderné bloky dvě rozdělení kapitálových nákladů – podle činností.
| Rozpis kapitálových nákladů podle činností | |
| Činnost | Podíl (%) |
| Návrh, architektura, inženýrství a licencování | 5 % |
| Projektové inženýrství, nákup a řízení výstavby | 7 % |
| Stavební a instalační práce: | |
| – Jaderný ostrov | 28 % |
| – Turbínový ostrov | 15 % |
| – Pomocná zařízení elektrárny | 18 % |
| Rozvoj lokality a stavební práce | 20 % |
| Doprava | 2 % |
| Uvedení do provozu a první zavážka paliva | 5 % |
| Celkem | 100 % |
Jelikož lokalita Dukovan je specifická svými nároky na chlazení a KHNP na svých projektech vždy reaktory chladilo do moře, lze očekávat nárůst stavebních nákladů a nákladů na chlazení oproti standardy.
Stejný report WNA dělí náklady i dle práce:
| Rozpis kapitálových nákladů podle práce, vybavení a materiálu | |
| Kategorie | Podíl (%) |
| Zařízení: | |
| Jaderný systém výroby páry | 12 % |
| Elektrická a výrobní zařízení | 12 % |
| Mechanická zařízení | 16 % |
| Řídící a kontrolní systém (včetně softwaru) | 8 % |
| Stavební materiály | 12 % |
| Práce na místě | 25 % |
| Služby projektového řízení | 10 % |
| Ostatní služby | 2 % |
| První zavážka paliva | 3 % |
| Celkem | 100 % |
Čtyři úrovně lokalizace
Z tohoto vychází následná lokalizace (zapojení místních firem, pozn. red.) dle úrovně ekonomiky:
Lokalizace pod 25 %: v ČR nelze, zejména množství stavebního materiálu a podpůrných činností bude vždy lokální (např. štěrk, písek, voda, dřevěné bednění, přidavači, řidiči, uklízečky, svačinářky…).
Bangladéšská elektrárna Rooppur (v tamnm jazyce: রূপপুর)
Lokalizace 25-35 %: rozvojové země bez přidané technické hodnoty (např. zapojení pouze stavebnictví) – v České republice firmy jako např. Metrostav – země jako Bangladéš, Uzbekistán.
Turecká jaderná elektrárna Akkuyu.
Lokalizace 35-60 %: země s vyvinutým průmyslem mimo jaderného (těžké/lehké strojírenství, elektro, např. ventily, čerpadla, PLC, MaR, dieselagregáty, manipulátory, turbíny, vodní hospodářství…) – v ČR zapojení firem např. Wikov, MICo, Vitkovice, Sigma, Vexve, Kablo… – země jako Turecko, Egypt.
Britská jaderná elektrárna Hinkley Point C .
Lokalizace 60 % a více: země s vyvinutým jaderným inženýrstvím (řídící systémy jaderných elektráren, systémy pracující s jaderným palivem, vestavby reaktorů, detektory, robotické manipulátory, komponenty primárního okruhu…) – v ČR firmy jako Škoda JS, Nuvia, UJP, TEZ, UJV, ZAT… – země jako Británie, Švédsko, Indie.
Umíme téměř vše
Zde bych rád připomenul, že české firmy dokáží, mimo jaderného paliva, dosáhnout téměř 100procentní lokalizace. To byl například stav reaktorů připojených v letech 1985-1987.
Je to v souladu s publikovanou studií KE FS ZČU Plzeň kolegy doc. Františka Hezoučkého, kde se pro nový český jaderný zdroj v roce 2010 (Temelín) počítalo s následujícím rozložením nákladů při 100procentním zapojení českého průmyslu, před zavezením jaderného paliva:
| Rozpis kapitálových nákladů podle práce, vybavení a materiálu | |
| Položka | Podíl (%) |
| Budovy | 14,0 % |
| Jaderný ostrov – zařízení | 15,4 % |
| Turbínový ostrov – zařízení | 14,5 % |
| Elektrické systémy | 14,4 % |
| Přívod a odpad vody | 3,0 % |
| Pomocné systémy | 6,6 % |
| Trenažér | 0,6 % |
| Projektové řízení | 7,0 % |
| Řízení výstavby | 6,0 % |
| Kontrola montážní činnosti | 2,0 % |
| Montážní činnost | 11,0 % |
| Uvádění do provozu | 3,0 % |
| Příprava personálu | 0,5 % |
| Zařízení staveniště | 2,0 % |
| Celkem | 100 % |
Jelikož se počítá s několika reaktory postavených po sobě, je na místě uvažovat zvyšování podílu českého průmyslu i s postupem výstavby dalších bloků.
Například první korejský reaktor Kori 1 měl technologii 100procentně americkou, ale Shin Kori 6 už má technologii 100procentně korejskou (nyní po vypořádání nároků Westinghouse Electric).
Toto jaksi při kontraktu na dva reaktory a opci na dva další (tedy celkem čtyři unikátní reaktory) APR1000 pro Česko v úvahách ministra Vlčka chybí.
Zde jsou na místě tři otázky – byl pan ministr Vlček v Bangladéši? Byl se podívat v Turecku? A byl i v Británii?
Tento článek je privátním názorem autora a NEREPREZENTUJE postoj institucí, na kterých autor působí či s nimi spolupracuje (např. CIIRC ČVUT či FEL ZČU) a ani s těmito institucemi nebyl předem konzultován.