(Skoro) zastaveno. Andrej Babiš a Čapí hnízdo: šest důvodů k obžalobě premiéra

Více než tři roky trvalo vyšetřování údajného dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie v kauze výstavby farmy Čapí hnízdo. Případ zneužití padesátimilionové evropské dotace právě na výstavbu se dostal do další fáze. Pro leckoho možná překvapivé.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch totiž zastavil stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO), uvedl zpravodajský server Deník N s odvoláním na informace dvou zdrojů obeznámených s výsledkem. Žalobce podle Deníku N zastavil i stíhání Babišových rodinných příslušníků a spolupracovníků.

Městské státní zastupitelství v Praze uvedlo, že dozorový státní zástupce změnil názor na posouzení kauzy a s jeho rozhodnutím se nyní seznamuje vedoucí státní zástupce. Ten zjišťuje, zda je změna zákonná a důvodná, uvedl v tiskové zprávě mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.

Pro Český rozhlas mluvčí doplnil: „Žádné rozhodnutí vydáno nebylo. Byl předložen koncept, respektive dozorující státní zástupce vyhotovil nějaké rozhodnutí a to v rámci hierarchie státního zastupitelství putovalo k vedoucímu státnímu zástupci, který se tím zabývá (Martinu Erazímovi, pozn. red.),“ vysvětlil.

Pochybnosti zůstávají

Policie vyšetřovala údajný podvod s padesátimilionovou dotací EU na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo déle než tři roky. Návrh na obžalování Babiše podala letos v polovině dubna.

Babiš, který byl od října 2017 obviněn z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie, dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného.

Server HlídacíPes.org od té doby, co se objevily první pochybnosti o dotaci pro Čapí hnízdo, kauzu sledoval. Od zahájení policejního vyšetřování přes fázi obvinění dlouhodobě sbíral střípky, které vykreslily celý mechanismus, jakým mělo k dotačnímu podvodu dojít. Pojďte si projít jejich souhrn.

Klíčové důkazní okruhy

Zásadní v celé kauze luxusní farmy s hotelem, restaurací a jízdárnou je pochybnost, zda v době získání padesátimilionové dotace z EU na její výstavbu nebyla de facto stále součástí holdingu Agrofert. Pokud by totiž byla, nikdy by na tuto finanční podporu nedosáhla. A takové jednání lze kvalifikovat jako podvod.

Právě tuto linku nakonec popsali vyšetřovatelé, kteří shromáždili desítku klíčových důkazních okruhů. Ty detailně rozebral server iRozhlas.cz. Všechny tyto jednotlivé linky dohromady tvoří řetězec se společným jmenovatelem: za malou firmou ve skutečnosti stál Agrofert Andreje Babiše, a proto nesplňovala nároky na udělení dotace.

K tomuto závěru došel také evropský vyšetřovací orgán OLAF. Z vyšetřovací zprávy, kterou citoval online deník Aktuálně.cz, vyplývá, že v souvislosti s čerpáním dotace na Čapí hnízdo existuje podezření ze spáchání trestného činu „podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie“.

Dokument také upozorňuje, že příjemci dotace – tedy zástupci Farmy Čapí hnízdo – poskytli při žádosti o evropské peníze „nepravdivé informace a důležité informace zatajili“.

Pojďme se tedy podívat na shrnutí klíčových faktů a indicií, které Babiše s farmou spojují, jak o nich informoval HlídacíPes.org.

Fakt první: napojení Babiše na Čapí hnízdo v době čerpání dotace

Fakt druhý: lež Andreje Babiše

Je dobré si připomenout počátky celé kauzy: až do ledna 2008 byla společnost Farma Čapí hnízdo (do té doby se jmenovala ZZN AGRO Pelhřimov) otevřeně součástí Agrofertu.

Pouhé dva měsíce předtím ale došlo ke změně akcií na tzv. anonymní, které umožňují skrytí skutečného vlastníka. Poté Andrej Babiš, ještě coby místopředseda vlády, v roce 2013 prohlašoval, že s „Čapím hnízdem nemá nic společného“ a že „půjčil té společnosti přes 400 milionů na stavbu farmy, ale jméno majitele nezná“.

Když po něm Poslanecká sněmovna následně žádala vysvětlení, záhadný investor najednou zmizel; Babiš však přednesl novou verzi – že farmu tehdy vlastnily jeho dvě dospělé děti (jména neuvedl, ale jde o Adrianu a Andreje, pozn. red.) a bratr partnerky Martin Herodes. Ti údajně koupili akcie svého času za 2,4 milionu korun.

„Proč jsem nechtěl říci jména akcionářů? Nechtěl jsem ohrozit rodinu. Proto jsem se ne vždy vyjadřoval správně, nemohl jsem říct pravdu. To přece musí každý rodič pochopit. Děti jsou to nejcennější, co máme,“ snažil se Babiš vysvětlit, proč o skutečných majitelích farmy v době získání dotace pouze mlžil.

Fakt třetí: cesta akcií

Posléze, když se začalo v médiích pátrat po tom, kde by mohly jeho děti na koupi peníze vzít, přišel Babiš s dalším vysvětlením, že peníze na koupi byly vlastně jeho. „Moje dcery jezdí od dětství na koni. Rozhodl jsem se proto, že dám rodině prostředky, aby si firmu koupila a projekt zrealizovala,“ konstatoval před poslanci Babiš.

Jenže ve sbírce listin obchodního rejstříku se ani jedinkrát neobjevuje jméno žádného z nich coby akcionářů. Listiny přítomných akcionářů jsou po dobu trvání dotace pravidelně v zápisech valných hromad vynechávány.

Jak už HlídacíPes.org dříve upozornil, jediní dva držitelé anonymních akcií farmy, kteří jsou prokazatelně dohledatelní, jsou však dvorní právníci Babišova Agrofertu – advokát Václav Knotek, který působí v řadě Babišových firem a je například jedním ze tří členů správní rady Babišovy Nadace Agrofert, a Gabriela Knapová.

Knotek také následně figuroval u všech strategických rozhodnutí farmy a vedl valné hromady farmy. Knotek v minulosti Babiše často zastupoval a měl od něj plnou moc. Vzhledem k tomu, že dva jediní dohledatelní držitelé akcií jsou zaměstnanci právního oddělení Babišova Agrofertu, lze předpokládat, že i v tomto případě zastupovali svého zaměstnavatele – Andreje Babiše

Pokud ovšem, jak Andrej Babiš tvrdí, patřily akcie farmy někomu jinému, musel je onen záhadný majitel získat právě od Babišova právníka Knotka či od Knapové. V obchodním rejstříku však o prodeji či převodu akcií není ani zmínka.

Fakt čtvrtý: kdo je kdo v kauze Čapí hnízdo

Pro zvětšení klikněte na infografiku. Zdroj: HlidaciPes.org

Fakt pátý: pozemky, auta, úvěr

Kromě klíčových aktérů, jednoznačně spojených s Babišem či jeho Agrofertem, tu pro hypotézu, že farmu stále ovládal a pouze uměle ji vyvedl z holdingu, aby dosáhl na dotace, svědčí i dílčí fakta.

Například že farma vznikla na pozemcích patřících společnosti IMOBA Andreje Babiše a kontrakt na koupi podepisoval již zmiňovaný klíčový muž Babiše, právník Knotek. Firma si zároveň vzala úvěr ve výši 350 milionů korun, za který ručila společnost AGROFERT, a. s. Od holdingu si půjčovala například auto.

V červnu 2014, tedy po uplynutí pěti let, během kterých musí být podmínky udělení dotace dodržovány, se pak Farma Čapí hnízdo, a. s., opět otevřeně vrací do náruče koncernu AGROFERT, a to tak, že fúzuje s dceřinou společností AGROFERTU, která spravuje nemovitosti skupiny a jejíž název je IMOBA, a. s.

Fakt šestý: OLAF zasahuje

Kromě české policie se do kauzy vložil i zmiňovaný Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Jeho zpráva potvrdila, že dotační řízení kolem Čapího hnízda rozhodně nebylo v pořádku. Je to podpůrný argument i pro českou policii, hovoří totiž o poškození finančních zájmů EU – což je v Česku trestný čin.

„Vyšetřování zjistilo, že představitelé příjemce dotace v době, kdy předložili žádost o podpoření svého projektu a podepsali dohodu o poskytnutí financování v roce 2008, řídícímu orgánu operačního projektu poskytli nepravdivé informace a důležité informace zatajili,“ uvedl OLAF v úvodním shrnutí zprávy.

Zpráva OLAF také výslovně upozorňuje českou justici, že podle trestního zákoníku mohly být při přípravě projektu porušeny zákony. „Za těchto okolností je OLAF názoru, že příprava a implementace tohoto projektu byla postižena četnými porušeními národních a evropských zákonů (…). Tato porušení můžou představovat podklad pro soudní řízení na základě příslušných ustanovení českého trestního zákoníku o dotačním podvodu a poškození finančních zájmů EU.“

Článek, který byl částečně redakčně upraven, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.