Mohlo by vás také zajímat
Miliony eur pro Flowpay; Němci odbrzdili dluhovou brzdu a české banky mohou být za rok 2024 spokojeny aneb souhrn ekonomických událostí 12. týdne 2025
Libor Akrman 22. března 2025Historicky největší akvizice Alphabetu míří do kyberbezpečnosti; Evropa odložila odvetná cla; primát pro letouny Primoco UAV; hudební průmysl roste; Kellnerová…
Náš kamarád Vladimir? Proč se Trump a Musk staví na Putinovu stranu?
Štěpán Křeček 11. března 2025Co stojí za nekritickým americkým přístupem k Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi ? Ať už je motivace Donalda Trumpa…
Pomohou nám Němci? Jaký dopad na českou ekonomiku může přinést německý fiskální impulz?
Jan Bureš 10. března 2025Německá vláda v reakci na dlouhodobé růstové problémy ekonomiky a probíhající rozklad evropské bezpečnostní architektury ustupuje od vysoce konzervativního přístupu…
- KOMENTÁŘ
Zvládne nová německá vláda vyléčit nemocného muže Evropy?
Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,6 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž lídr Friedrich Merz zřejmě míří do kancléřského křesla. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Co nyní Německo může čekat? Odpovědi nabízí analytik ČSOB Dominik Rusínko.
Po vítězství konzervativní unie CDU/CSU v německých parlamentních volbách míří do kancléřského křesla její lídr Friedrich Merz (na snímku). Zdroj: Reuters
Německé parlamentní volby ovládla dle očekávání CDU/CSU se ziskem 28,6 procenta hlasů. Druhá skončila krajně pravicová ADF (20,8 %), následována SPD (16,4 %) a Zelenými (11,6 %).
Do německého parlamentu se rovněž probojovala se ziskem 8,8 % také post-komunistická Levice, zatímco těsně pod pětiprocentní hranicí skončila krajní levice BSW (4,97 %) a FDP (4,3 %).
Obávaná fragmentace politického spektra se tak těsně nekoná, což je pro trhy dobrá zpráva, neboť slibuje hladší průběh koaličního vyjednávání a následně i větší stabilitu.
S těsnou většinou za záchranou ekonomiky?
Vítězná CDU/CSU pravděpodobně otevře koaliční jednání s SPD, které mají dohromady těsnou parlamentní většinu (328 hlasů z 650).
Nová vláda převezme ekonomiku, která dva roky po sobě poklesla a fakticky stagnuje již pátým rokem.
Tradiční průmyslová odvětví ztrácejí konkurenceschopnost, především kvůli vysokým cenám energií. Automobilový průmysl se potýká se zostřenou konkurencí z Číny v oblasti elektromobility a navíc mu bezprostředně hrozí zvýšení cel ze strany USA.
Budoucnost dluhové brzdy
Pro budoucí směřování německé ekonomiky bude zásadní postoj nové vlády k ústavně zakotvené dluhové brzdě. Ta výrazně omezuje manévrovací prostor vlády v hospodářské politice. Její revize je ale v tuto chvíli spíše nepravděpodobná, neboť strany establishmentu (CDU/CSU, SPD a Zelení) nedisponují dvoutřetinovou ústavní většinou.
Německá ekonomika přitom vyšší veřejné investice potřebuje kvůli dlouhodobé podinvestovanosti dopravní a digitální infrastruktury. Ty si – na rozdíl od ostatních velkých ekonomik eurozóna – může díky relativně nízkému veřejnému zadlužení bez větších problémů dovolit.
Ve hře je i scénář vyšších investic bez revize dluhové brzdy skrze mimorozpočtové fondy. Vzhledem k vyostřené geopolitické situaci a probíhající erozi evropské bezpečnostní architektury, jsou vyšší investice do obrany de facto nutností. I v tomto případě však panuje vysoká míra nejistoty ohledně implementace, neboť AFD a Levice, které jsou proti navyšování výdajů na obranu, disponují blokační 1/3 menšinou.
Pozitivní impuls až za dva roky
CDU/CSU zároveň před volbami slibovala pokles korporátní daně a snížení byrokratické zátěže pro podniky, zatímco SPD chtěla prosadit vyšší investice do infrastruktury.
I pokud se ale nové německé vládě podaří zvýšit veřejné investice a prosadit reformy na nabídkové straně ekonomiky, pozitivní impuls do ekonomiky doručí nejdříve v roce 2026.
A to ještě za předpokladu, že nedojde k táhlým povolebním vyjednáváním. I proto odhadujeme letošní růst německé ekonomiky o pouhých 0,3 procenta…