Zvláštnost českého trhu se (opět) podepsala na kurzu koruny na přelomu roku

V posledních letech byl jedním z faktorů ovlivňujících vývoj kurzu koruny na přelomu roku rezoluční fond.

České banky jsou nuceny do tohoto fondu platit určité částky založené na objemu vkladů jejich klientů k ultimu daného roku.

A tak některé z nich tlačí (např. formou poplatků) některé své velké střadatele k tomu, aby aspoň část svých korun před koncem roku z bank na pár dní vybrali (a hned po Novém roce je mohou do těchto bank klidně zase vrátit).

Předpokládá se, že se to týká dvou typů klientů:

1. české vlády, která své koruny na těch pár dní přesune z bank přímo do ČNB,
2. privátních klientů, kteří své koruny prodají (vymění za devizy) na pár dní do ciziny. A to konkrétně zahraničním subjektům, které mají možnost ukládat v ČNB, aniž by musely přispívat do rezolučního fondu.
   Těmito subjekty jsou zejména centrální banky a Evropská komise (závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu jsou v jiné škatulce, v níž se nic zajímavého neděje).

Tuto hypotézu vcelku slušně podporují data o vývoji bilance ČNB: před koncem roku 2019, respektive 2020 se prudce (v řádu nízkých stovek miliard korun) zvýšil (1) objem peněz uložených u ČNB českou vládou.

A stejně tak (2) objem peněz uložených u ČNB zahraničními subjekty, načež ihned po začátku roku 2020, respektive 2021 se oba objemy zase prudce snížily.

GRAF: Vývoj závazků ČNB podle protistrany
Od ledna 2019 do ledna 2022, v mil. Kč

Zdroj: ČNB

Kanál ad (1) je využívaný výrazně více, ale minimálně sto miliard se protočí i kanálem ad (2).

Dá se předpokládat, že prodávání korun (ad (2)) ke konci roku přispívalo k oslabování koruny a zpětné nakupování počátkem dalšího roku zase k jejímu posilování.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Co čekat od koruny v roce 2022? Posílení, ale malé

Jak dlouho ještě poroste cenová hladina? Predikce jsou nejisté

Čeká nás růst hypotečních sazeb. Možný scénář a poučení nabízí krizové období před 14 lety

Rezervy v posílení koruny

Jak tomu bylo naposled, tedy na přelomu let 2021 a 2022?

Nárůst vkladů zahraničních subjektů u ČNB (a vkladů české vlády) koncem roku 2021 nastal. Dokonce tomu tak bylo ve větším rozsahu než na konci let 2019 a 2020 (v grafu výše viz modrá „špice“ zcela vpravo).

Nebýt tohoto vlivu, koruna by v posledních loňských týdnech posílila nejspíš ještě víc, než co jsme viděli (např. za prosinec posílila z 25,50 na 24,85 Kč za euro).

Na začátku letoška sice došlo ke zpětnému poklesu těchto vkladů od cizích subjektů do ČNB, nicméně tento pokles byl pokles v porovnání s minulými roky velice nevýrazný.

Navíc k 20. lednu 2022 byla zahraniční pasiva ČNB už zase vysoko, dokonce nad onou „uměle vyhnanou“ silvestrovskou úrovní (viz poslední hodnota v grafu níže).

Přitom ale do českých bank se koruny vrátily. Jako by zahraniční subjekty letos přišly korunám na chuť a poté, co vrátily koruny českým bankám, si koupily během ledna „svoje vlastní“.

GRAF: Vývoj zahraničních závazků ČNB
Od začátku roku 2019 do konce roku 2021, v mil. Kč

Zdroj: ČNB

Jak moc je 150 miliard?

Tento nečekaný zahraniční hlad po české měně (v objemu zhruba 150 miliard korun nad úroveň, která by byla v tuto dobu normální, tj. zhruba čtyřnásobek) mohl přispět k lednovému posilování koruny.

V lednu ale koruna posilovala podobně jako zlotý nebo forint. Takže buď 150 miliard vlastně není zase tolik, aby se to na kurzu koruny projevilo, anebo ČNB tyto peníze oněm cizím subjektům prodala mimo trh. Podobně jako (podle letité dohody) vyměňuje eura za koruny české vládě.

Ochota ČNB prodávat zahraničním subjektům koruny mimo trh by ale byla trochu zvláštní. V rámci aktuálního boje ČNB proti vysoké inflaci a vysokým inflačním očekáváním by bylo logičtější sdělit každému novému zájemci o koruny, ať si je jde pořídit pěkně na trh (neb tím napomůže koruně k posílení, a tedy inflaci k poklesu).